články k problematice voip | telefonní ústředny

Úvod do problematiky VoIP

Definice na serveru Wikipedia hovoří takto: Voice over Internet Protocol (VoIP) je technologie, umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. Využívá se pro telefonování prostřednictvím Internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení. Jinými slovy – jedná se o službu, poskytující hlasové služby prostřednictvím připojení k internetu. V podstatě se jedná o alternativu k uskutečňování telefonních hovorů přes pevnou linku nebo síť mobilního operátora.

Jak VoIP funguje?

K využití služby VoIP tedy není nutné vlastnit pevnou linku nebo mobilní telefon, stačí vám pouze dostatečně rychlé připojení k internetu (a toto připojení k internetu již může být realizováno přes pevnou linku – ADSL, mobilní síť – GSM, kabelové připojení, Wi-Fi nebo další).

Že se tedy jedná o přenos hlasu po internetu již víme, obratem se nám však nabízí otázka, jakým způsobem dojde k přenosu hlasu přes internet. V dobách nedávných byl telefonní hovor přes pevnou linku realizován pomocí analogového přenosu dat, protože to byl nejjednodušší způsob přenosu hlasu nebo v podstatně jakéhokoliv zvuku.

VoIP technologie je však služba digitální a musí tedy dojít k jakémusi převodu analogového signálu na digitální na straně jednoho účastníka a k opačnému převodu z digitálního signálu na analogový u druhého účastníka telefonie. O tento převod se starají tzv. kodeky – předem jasně definované a schválené postupy, jakým způsobem se převede analogový zvuk do digitální podoby. Kodeků je k dispozici velké množství, nicméně není to funkce, kterou by mohl ovlivnit samotný koncový uživatel. Výběr provádí provozovatel služby a koncový uživatel pak jen zvolí ten či onen kodek. Zde jsou některé, namátkou vybrané kodeky: G.711, G.722, G.723, G.726, G.729, SPEEX a nebo třeba kodek iLBC.

Když už máme signál digitalizovaný, měli bychom si ještě předtím, než si povíme o jeho přenosu, říci, jakými prostředky může dojít k digitalizaci přenášeného hlasu. V současné době se setkáte především se třemi způsoby, jak využívat VoIP – pomocí VoIP telefonu, VoIP software a pomocí klienta umístěného v mobilním telefonu.

Jak začít s VoIP?

Nejjednodušším řešením je pořízení VoIP telefonu. Ve své podstatě se jedná o naprosto stejné zařízení jako novější přístroje pro klasické hovory, liší se pouze v tom, že telefon dokáže komunikovat v lokální síti. Instalace takového zařízení se skládá z připojení přístroje pomocí RJ45 konektoru k síti a jeho nastavení. To se zpravidla děje přes webové rozhraní zadáním IP adresy přiřazené DHCP serverem (nebo statickým nastavením v samotném telefonu).

Jednoduché modely lze využít pro nastavení jednoho VoIP operátora, pokročilé přístroje umožňují připojení do stávající infrastruktury čítající třeba digitální ústřednu, popřípadě umožňují nastavit více VoIP operátorů na jednom přístroji. Po nastavení přihlašovacích údajů a úspěšné registraci telefonu do sítě můžete pracovat s telefonem stejně, jako jste zvyklí u běžných modelů pevných linek. Cena tohoto řešení se pohybuje v řádech tisíců korun, nabízí však komfort a neustálou dostupnost služby.

Druhou možností je využít jako prostředníka osobní počítač a patřičné softwarové vybavení. Jednoznačná výhoda tkví v nízké pořizovací ceně, neboť kromě samotného počítače potřebujete již pouze mikrofon a reproduktory. Tyto komponenty jsou v běžně dostupných notebooků již dlouhou dobu standardem, u stolních PC lze pořídit potřebný hardware za cenu v řádech stokorun.

Software je k dispozici buď zdarma přímo od poskytovatele služby, nebo lze stáhnout volně šiřitelné nebo placené produkty z patřičných stránek věnovaných VoIP technologii. Stejně jako u hardwarového řešení je potřeba nastavit přihlašovací parametry a počítač mít připojený k dostatečně rychlému internetu.

Posledním dostupným řešením je použití mobilního telefonu jako prostředníka pro VoIP přenos hlasu. Opět je potřeba přídavného software a nastavení přihlašovacích údajů. K připojení k internetu využívá pak tato možnost buď Wi-Fi, nebo rychlé datové přenosy v síti (na což bohužel v naprosté většině nestačí standardní GPRS/EDGE, ale je potřeba využít síť třetí generace).

Jako alternativa je pak k dispozici i jakýsi VoIP adaptér, který umožní použití stávajícího analogového přístroje a VoIP technologie. Jedná se defakto o převodník mezi analogovým a digitálním signálem spolu s výše popsanou administrací přístupu k službám VoIP.

Technologie VoIP

Nyní se vraťme k přenosu samotné datové informace mezi volajícími uživateli. Pro přenos hlasu se používá na třetí vrstvě OSI modelu protokol IP, na čtvrté vrstvě protokol UDP. V těle jednotlivých UDP datagramů se kromě dalších údajů přenáší malý úsek telefonního hovoru, obvykle pak části o délce 20 až 30 ms. K uskutečnění hovoru přes VoIP je tedy potřeba dvou koncových zařízení a serveru, přes který jde onen přenos. To je nejjednodušší možnost u propojení dvou VoIP uživatelů.

Kombinovat pak samozřejmě lze VoIP – pevná linka nebo GSM uživatel a obráceně, samozřejmostí je taktéž i možnost použití firemních komunikačních serverů, digitálních ústředen, VoIP bran a dalších. Zjednodušeně řečeno – VoIP přenos dat je stejný jako jakýkoliv jiný datový tok, liší se pouze svým obsahem. Dobrým příkladem nechť je streamované video, kdy server poskytuje uživateli data a jeho přístroj (počítač nebo mobilní telefon) dekóduje datové pakety a zobrazí výsledek uživateli na obrazovce, zvuk pak v reproduktoru.

Jak si vybrat operátora?

K úspěšnému prvnímu telefonátu je zapotřebí ještě jedna důležitá věc – a to výběr správného VoIP operátora. VoIP je služba jako každá jiná hlasová služba, a pokud ji chcete plnohodnotně využívat k telefonování, je potřeba si zvolit operátora, přes něhož budete realizovat samotné volání. K dispozici je nepřeberné množství operátorů, domácích i zahraničních, lišících se od sebe vzájemně nabídkou služeb nebo cen za volání do konkrétních destinací. Jak bylo zmíněno v úvodu, VoIP telefonie má za účel zpřístupnit telefonní hovory pomocí internetové sítě za nižší ceny než od běžných operátorů (pevné linky, GSM sítě a podobně). Při výběru VoIP operátora je proto potřeba si důkladně prostudovat ceník volání a dopředu si rozvrhnout a spočítat, na jaká telefonní čísla budete volat a jak dlouho.

Jeden operátor může nabízet výhodné volání na pevné linky v ČR, druhý pak například levnější volání na mobilní telefony, jeden ze zahraničních pak může mít v nabídce velmi levné volání do zahraničí. Zejména tam pak poplatky za hovor mohou vyjít až o desítky procent nižší než při využití klasických telefonních kanálů, tj. pevných linek a mobilních telefonů. A to je přesně důvod, proč si pořídit VoIP. Po objednání služby je obvykle přiděleno telefonní číslo v rozsahu přiděleném onomu operátorovi, na kterém od té chvíle můžete být neustále k dispozici.

Výhody a nevýhody VoIP

Abychom tedy shrnuli naše povídání o VoIP technologii, připomeneme si hlavní výhody a nevýhody.

Výhody: Pro použití VoIP hovoří jednoznačně úspora finančních prostředků (nižší poplatky za hovorné, nulové poplatky za vedení pevné linky)

Nevýhody: proti použití VoIP hovoří nutnost dostatečně rychlého připojení k internetu (s čímž souvisí kvalita takového hovoru – čím horší připojení k internetu, tím horší kvalita), nutnost pořízení patřičného hardware nebo využití stávajícího zařízení (počítač, mobilní telefon), přičemž první varianta je finančně náročná a druhá je zase náročná na správu a prvotní nastavení, které může být složité pro začínající uživatele. Handycapem je taktéž jakási závislost na připojení k internetu – pokud to nebude fungovat, nebudete moci ani vy telefonovat. VoIP, potažmo samotní operátoři, sice nabízejí možnost hlasové schránky, takže se zpráva od účastníka, který se vám pokoušel dovolat v průběhu výpadku internetu, neztratí, ale je to nepříjemné.

S tím souvisí ještě jedna věc, a to fakt, že pokud používáte softwarového klienta VoIP, jste „online“ a k dispozici na svém telefonním čísle pouze tehdy, pokud máte zapnutý počítač a na něm softwarového klienta, který je přihlášen k operátorovi. V opačném případě se vám nedá dovolat a volajícímu nezbývá, než nechat zprávu v hlasové schránce.